Dlouhý pobyt v nízkých teplotách představuje zátěž pro kardiovaskulární systém. Cévy se stahují, krev houstne a srdce se musí víc namáhat. Lidé se srdečním onemocnění tak pociťují bolest na hrudi a rychle se při námaze zadýchají. Studený vzduch ztěžuje dýchání i astmatikům.

A když rtuť na teploměru spadne pod nulu, další nebezpečí představují omrzliny, které způsobují ztrátu citu v postižené tkáni a změnu její barvy. Nejvíc se to týká nosu, uší, rukou a nohou.

A jak působí nízké teploty na výkon? Špatné prokrvení těla ovlivňuje nervovou soustavu a lidé se v chladu hůře soustředí a jsou ospalejší. V prochladlých končetinách ztrácí cit, jsou tedy méně zruční a přesní.

Začněme se spodní vrstvou, která je nejblíže tělu, vytváří vlastně tzv. druhou kůži a oblékáte ji jako první. U ní je nejdůležitější, aby dobře odváděla pot a vlhkost od pokožky a zároveň udržovala teplo. Takové vlastnosti má třeba polypropylen či polyester, z přírodních materiálů pak merino vlna, tencel (vyrábí se z celulózových vláken eukalyptu) nebo sójové či bambusové vlákno. Materiál spodní vrstvy by měl obsahovat i příměs elastanu, který mu dodává pružnost. Je totiž důležité, aby vám prádlo dobře sedělo a obepínalo celé tělo, ale zároveň by vás nemělo škrtit a omezovat v pohybu.

Prostřední vrstva má za úkol izolovat teplo a zabránit jeho úniku od těla. Zároveň by měla chránit před pronikáním chladu zvenčí a důležitá je i prodyšnost. Často používaným materiálem na oděvy druhé vrstvy (mikiny, svetry, vesty) je fleecový úplet. Mezi jednotlivými vlákny se udržuje tenká vrstva vzduchu, který funguje jako izolant. Výborné izolační vlastnosti má i merino vlna, která je navíc od syntetického fleecu antibakteriální, takže ani po náročném dni nezapáchá.

Při výběru prostřední vrstvy dbejte i na střih. Oceníte prodloužená záda a zvýšený límec se stojáčkem, který lépe chrání krk. Praktická jsou pak očka na palec na rukávech, díky kterým bude rukáv chránit i vaše zápěstí, a navíc se nebude rolovat. A ve dnech, kdy se teploty mění jako na houpačce, přijde vhod celozapínání na zip. 

Vrstvení zakončete bundou a zateplenými kalhotami, které udrží teplo u těla a zabrání průniku chladného vzduchu zvenčí. Vybíráte-li oblečení pro práci venku, myslete i na to, aby chránily proti dešti, sněhu a větru.

Oblíbeným materiálem na výrobu bund, ale i kalhot, je softshell, který brání pronikání chladu i vlhka k tělu, ale zároveň dobře odvádí pot směrem ven, je pružný a dobře se přizpůsobuje tělu. Součástí softshellových oděvů bývá i vnitřní zateplení tenkou vrstvou fleecu nebo výplní z dutých vláken. Odolnost softshellu proti vlhkosti (tzv. vodní sloupec) i chladu zvyšuje membránová povrchová úprava. Levnější alternativou k membráně je pak tzv. zátěr, chemická polyuretanová vrstva nanesená na vnitřní vrstvu svrchního materiálu. Má ale menší parametry vodního sloupce a praním a používáním se ničí. Oděvy z voděodolných materiálů by měly mít podlepené švy, kterými voda neproteče.

Veškeré požadavky na účinnou ochranu před chladem, vlhkem i větrem splňují bundy a mikiny z kolekce CERVA KNOXFIELD PROFI, které navíc díky svému provedení ve výstražných barvách zajistí i vaši viditelnost v šeru a mlze. V bundě KNOXFIELD PROFI s vodním sloupcem 15000 mm a odepínací kapucí si na vás nepřijde ani skutečně mrazivé počasí – můžete do ní totiž vložit další vnitřní bundu a tím zvýšit její termoizolační vlastnosti.

A jaký vnitřek zvolíte?

Máme pro vás hned tři možnosti: oboustrannou zateplenou bundu s odepínacími rukávy a vodním sloupcem 8000 mm, kterou můžete nosit samostatně buď jako bundu, nebo praktickou vestu; softshellku s teplou fleecovou podšívkou nebo lehkou mikinu. Všechny kousky z kolekce mají odnímatelnou kapuci, takže vám přijdou vhod venku i v nevytápěných vnitřních prostorech. Samozřejmostí jsou praktické kapsy a u bund stahovací šňůrka na spodním obvodu, abyste neprofoukli.   

Čím tedy svou polární výbavu doplnit?

Nezbytné jsou boty určené do chladu, které ale zároveň odpovídají dalším požadavkům, které na ně vaše pracoviště klade (protiskluznost, odolnost vůči olejům, ochrana proti propíchnutí apod.). To samé platí i pro rukavice.

U ponožek záleží hlavně na materiálu: oceníte merino vlno, bambusové vlákno nebo polypropylen. Naprosto nevhodná je bavlna. Orientovat se můžete i podle doporučení výrobce a teplotních tříd, které bývají u funkčních ponožek uvedeny. Sázkou na jistotu jsou třídy C a D, které udrží vaše nohy v teple až do -20, respektive -35 °C. Ze stejných materiálů, se kterými se setkáte na ponožkách, může být vyrobená i čepice. Pokud navíc potřebujete ochranu i před deštěm a sněhem, měla by mít vodotěsnou membránu.